Únor 2014

Jak se věnovala realitě...

1. února 2014 v 0:44 Zápisky

... a zjistila, že nemá chuť o tom psát nebo si to pamatovat.


Neboť !
Odstín reality je spíš šerošedý.

A tak se den co den přesvědčuji o tom, že jsem pozitivní.
Že víc miluji, než nenávidím.
Že lze v sobě každé prázdné místečko zaplnit něčím, co mám ráda.
A pak se probudím.

Když promlouval rabín a hrála píseň After Laughter od Wendy Rene...
˝Smůla není nic jiného, než jiný časový formát štěstí. Ty máš smůlu a myslíš si, že já mám štěstí, ale šťastlivci nikdy nedojde, že má štěstí dokud není pozdě. Včera ses měl lépe, než dnes a ty sis to až dnes uvědomil, ale dnešek přišel a už je pozdě.
Lidi nejsou nikdy spokojení, pořád chtějí to co má někdo jiný.˝

A jakožto Ta, patřící poslednímu lednovému dni, musím odkývnout.
Přestat hledat lepší zítřky.
Všechno nejlepší Nuun.