Duben 2012

Sideshow Bob

25. dubna 2012 v 6:34 T V O R B A

Šarmantní leč Psychopat.


Znáte to. Sledujete nějaký film, seriál či anime a objevíte tam svého oblíbence. Charaktér, který vás něčím zaujme. Tak tohle je přesně téma k téhle situaci. Animovanou, americkou žlutou rodinku jménem Simpsonovi musí znát každý. Populární seriál, který ani po letech neztratil své kouzlo humoru a prekérních zážitků. Já osobně patřím mezi ortodoxní díváky řádku let. A jako většina i já si tam našla svého oblíbence. Leváka Boba .) velice s ním sympatizuji. Především právě pro jeho dvě stránky - kultivovanost a psychopatie. I přestože se nejedná o jednu z hlavních postav, tak se v pár dílech pojednáva čistě o něm a jeho krvežiznivosti po Bártovi, který ho poslal za mříže. Inteligenti a géniové jsou prý vždycky tak trochu magoři .)

Rozhodla jsem se Boba pro jeho obdiv nakreslit.
A když nebudu komentovat každý nedostatek, tak jsem velice spokojená. Nikdy dříve jsem se u kreslení tak nebavila a neužívala si ho. Pokoušela jsem se o animovaný portrét obličeje jako by vytrženého z komiksu. Vynechala jsem jakékoliv známky světla a zaměřila se na co nejsytější odstíny barev a docílila jsem toho čeho jsem chtěla.
Práce tuší, centropenem, pastelkami, fixem a suchým pastelem.



(pozn. rozhodla jsem se dodat i svůj pseudonym, který mě doprovází od dob kdy miluji větrné mlýny)


PULP FICTION

22. dubna 2012 v 4:10 Filmovým okem
PULP FICTION - Historky z podsvětí

Krimi / Thriller
USA, 1994, 154 min (SE: 168 min)

Režie: Quentin Tarantino

_ _ _ _ _ _ _ ____________________

Vincent Vega (John Travolta) a Jules Winnfield (Samuel L. Jackson) jsou dva nerozluční prvotřídní gangsteři ve službách obávaného Marselluse Wallace (Ving Rhames). Před dokončením jednoho "jobu" prozradí Vincent Julesovi, že Pán Velký (tedy Marsellus) ho požádal, aby se postaral o jeho sexy manželku Miu (Uma Thurman), dokud bude na Floridě. Vincent to považuje za zkoušku loajality, ve které musí za každou cenu obstát.

Butch Coolidge (Bruce Willis) je boxér, od kterého kariéra se chýli ke konci. A protože v boxu neexistuje liga veteránů, bude se jednoduše muset smířit s tím, že už je out, a příjmout Marsellusovu lákavou nabídku - vzít prachy, prohrát v pátem kole a odletět si užívat se svojí milovanou Fabienne (Maria de Medeiros) na slunečný Karibik. Ale jaké je to bojovat s vědomím, že tentokrát je to naposledy? Dovolí mu pýcha a hrdost prohrát a tím pádem skoncovat se svojí kariérou?

Pumpkin (Tim Roth) a Honey Bunny (Amanda Plummer), pár mladých amatérských zlodějíčků si vysedává v restauraci a analyzuje pracovní život. Vylučovací metodou přijdou na to, že v čase, kdy se neoplatí vykrádat banky, obchody s alkoholem ani benzínové pumpy je nejlepším terčem loupeže restaurace. A proč né ta, ve které právě sedí? Následuje rychlé rozdělení úloh, polibek pro štěstí a samotná loupež. Osudová loupež...

Tři na první pohled nesouvící historky z krvavého podsvětí tvořící jeden příběh plný stylizovaného násilí, drog, dnes už kultových dialogů a hlavně absurdních situací a nečekaných dějových zvratů. Postmoderní analýza zvráceného života zločinců, Boží vůle, vyrovnávání si účtů, masáže noh a překladů názvu hamburgerů zažila obrovský celosvětový úspěch jak mezi diváky, tak i u kritiky. Za nejkultovejší film 90. let si režisér a scénarista Quentin Tarantino (se 7mi nominacemi) odnesl Oscara za nejlepší scenář a nemalý úspěch zažil snímek i na prestižních světových filmových festivalech v letech 1994 a 1995. (oficiální text distributora)

_ _ _ _ _ _ _ ____________________

Quentin Tarantino je můj nejoblíbenější režisér a Pulp Fiction můj nejoblíbenější film vůbec .)
Hned poprvé mě zaujmul, ale přiznám se, že až po druhém shlédnutí jsem plně pochopila všechny detaily tohohle úžasného filmového snímku. Zbožňuji ten tranzovní styl ve kterém je podán. Životní ironie, trochu morbidního humoru a spoustu sprostých slov. Pěkně natvrdo ! A bez rukaviček. Nutno taky podotknout, že po soundtrackovém výběru to také exceluje.



Silueta její mysli

16. dubna 2012 v 15:58 T V O R B A

Větrný mlýn? Blízko u srdce. Zbožňuji je.
A ráda kopytnatce, obzvláště jeleny. Kouzelný tvor. Působí na mě velice vznešeně.
Opět hrátky s tuší a suchým pastelem.


Černé dno

11. dubna 2012 v 0:30 Zápisky

(pointa v tomhle článku neexistuje)


˝Zahřej mé tělo, ale i duši.˝

část první: EMOCIONÁLNÍ PRŮJEM
Poslední dny se cítím jako prázdná flaška od bílého vína s nádechem kocoviny. Tělo, prázdné tělo. Vše je nucené. Vstát, jíst, zapálit a nalít onu skleničku. Cinicky se zasmát a pokračovat v osobní devastaci. Z klamavých vzpomínek na hřejivou radost a pocit štěstí se stal opar deprese, která mě v jádru uspokojuje. Jsem šťastný úmělec, hm?

část druhá: CO TU KU*VA DĚLÁM?
Creep ! Nezáleží na místě, na čase ani na lidech. Jako by ta rusovlasá slečna v zrcadle nebyla mnou. Jako by mě opustil můj vlastní duch a já něco podstatného ze sebe někde nechala, zapomněla, ztratila. Motám se ve zvláštních realitách a žádnou nedovedu k sobě zařadit. Stala jsem se porcelánovou panenkou, se kterou si ostatní hrajou jak se jim zlíbí, nehledě na její křehkost.

část třetí: FALEŠNÁ NOTA
Je troufalé oddělit se od sladěného stereotypního společenského orchestru a hrát si po svém. Jako nenaladěné, zkažené piano, které se vyhodí ven z desátého patra a ostatní ho sledujou při zpomaleném záběru na youtube. Třísky se spálí a každý zapomene jak zněla jeho hudba. Ale co když to piano nejde naladit a přesto by rádo obšťastnilo svou výjmečnou hrou hudebníky a posluchače? V posledním momentu na okraji parapetu stále doufá, že existuje někdo pro jeho klavesy, pro jeho pedály, pro jeho poslech. Jenom pro něj.

(sentimentální) Nuun

Wind

5. dubna 2012 v 15:03 T V O R B A
Dívka v modré yukatě (kimonu).
Malované tuší, centropenem a pastelkamy.
Práce doslova na ostro.
Zalíbil se mi její euforický výraz .)